Při oslavě mých 68.narozenin jsem nostalgicky zavzpomínal na rok,kdy jsem se opravdu podruhé narodil Bylo to v roce 1970 při závodech pod Štramberskou trůbou.Od roku 1969 jsem jezdil na okruhové závody i rally a fotil je.Našel jsem na netu vaše stránky a našel se na fotce ze startu závodu formule 3-stojící ve světlé bundě těsně u trati.To mi zbývalo do mých druhých narozenin ještě několik okruhů.Chtěl jsem při dojezdu do cíle vyfotit Vláďu Hubáčka a Ing.Ondřejíka na horizontu při výjezdu z doliny před cílovou rovinkou.Jezdili celý závod doslova kolo na kolo.Lidé stáli hodně těsně u trati,tak jsem požádal přísl.VB, aby je zatlačil zpět.Ten jen rozpažil,ale nic se nedělo.Tak jsem se posunul dál,zamířil teleobjektiv a v hledáčku uviděl oblak prachu, ještě než se jezdci objevili na horzontu.Hned jsem si uvědomil,že je zle a instinktivně jsem udělal pár rychlých kroků stranou,kde byl příkop zarostlý lopuchy.Po kroku do prázdna jsem se skácel k zemi,což mi zachránilo život.Deset metrů ode mě řval motor auta,které mě přeletělo a leželo koly vzhůru.Když jsem vylezl z příkopu,uviděl jsem hrůzu-botu s kotnikem,policistu bez nohy a dál to raději nebudu popisovat.Uvědomil jsem si,že tak jsem mohl skončit já,nebýt teleobjektivu,mé rychlé reakce a zarostlého příkopu.Na automobilové závody jsem nezanevřel,fotil dál,jen už nevěřím ani Ogierovi a stojím hodně daleko Potřetí už by to s těmi dalšími narozeninami nemuselo tak dopadnout.Jen se divím mnohým divákům,kteří se hádají s pořadateli,nadávají jim a lezou,kam nemají.Petr Stempěn